Brilantní reportáží román, který vzešel z pera norské spisovatelky Åsne Seierstad vypráví příběh nesnadného a nešťastného dětství i dospívání Anderse Behring Breivika zodpovědného za vraždu sedmdesáti sedmi lidí. Kniha popisuje detailní průběh dne, jež se stal osudným v norských dějinách. Stroze napsaný román ukrývá silnou a hlubokou událost, na kterou nikdo jen tak nezapomene. Spisovatelka podala taktéž vynikající výkon v psychologické studii útočníka a v líčení o celkových přípravách jeho hrůzného zločinu. Kniha Jeden z nás. Příběh o Norsku je zároveň dramatickým thrillerem vyprávějící skutečný příběh, ze kterého mrazí a jež ohromuje.
Dvacátý druhý červenec, rok 2011. Šedesát devět zabitých na ostrově Utøya, dalších osm mrtvých ve vládní čtvrti Osla. Činy provedeny norským masovým vrahem Andersem Breivikem, jež nahánějí husí kůži, popsala spisovatelka Åsne Seierstad ve své knize Jeden z nás. Příběh o Norsku.
Dvacátý druhý červenec, rok 2011. Šedesát devět zabitých na ostrově Utøya, dalších osm mrtvých ve vládní čtvrti Osla. Činy provedeny norským masovým vrahem Andersem Breivikem, jež nahánějí husí kůži, popsala spisovatelka Åsne Seierstad ve své knize Jeden z nás. Příběh o Norsku.
Sám název „jeden z nás“ odkazuje na zfanatizovaného pachatele, jenž nebyl žádný cizinec, imigrant či přistěhovalec, nicméně občan norského původu, příslušník a součást majority. „Zlo může zabít člověka, ale nikdy neporazí národ.“
Průměrně vysoký, průměrně úspěšný, průměrný agresor
Anders Behring Breivik měl nešťastné neradostné dětství. Jeho matka byla problémová, trpěla psychickými stavy a otec rodinu opustil, když byl Anders ještě dítě. Stal se obětním beránkem matčiných frustrací, sestra se musela starat o svou vlastní matku a o nevlastního bratra Anderse. Neměli lehké ani dospívání, vždy se museli postarat sami o sebe, matka je od sebe odstrkovala a nevyznávala lásku ani city.
Anders velice dbal na svůj zevnějšek, staral se o svůj vzhled na muže až nepřirozeně. Trávil hodně času před zrcadlem, používal různé krémy i pudr na tváře. Rozčiloval ho jeho velký nos, chtěl podstoupit plastiku. Tento komplex schovával za image drsňáka. Prošel si několik obdobími, od sprejerství až po vzhled bohatého businessmana.Trpěl narcistickými sklony a měl pomýlené grandiózní představy o světě.
Fanatik, který chce sebou stáhnout celý svět
Breivik se stavěl proti multikulturalismu, byl proti migraci a přistěhovalcům. Sepsal manifest, ve kterém „varoval“ před imigranty. Byl krajně pravicový, odsuzoval levicové politické strany a politiky. Nesnášel marxismus, dělnické hnutí a zejména chtěl ublížit norské političce Gro Harlem Brundtlandové zastupující sociálně demokratickou Stranu práce. Zavraždil celkem devětašedesát účastníků letního tábora pro mladé sociální demokraty z norské sociálně demokratické Strany prácea osm dospělých při bombovém útoku v centru Osla ve vládní čtvrti. Byl přesvědčen, že svými činy pomáhá Norsku i celé Evropě. Tvrdil, že při zabíjení jednal v sebeobraně, proti cizincům, jelikož se prý Norové stávali minoritou ve své vlastní zemi.
