neděle 29. září 2019

Touha po dokonalosti a čistotě své země i sebe samotného

Brilantní reportáží román, který vzešel z pera norské spisovatelky Åsne Seierstad vypráví příběh nesnadného a nešťastného dětství i dospívání Anderse Behring Breivika zodpovědného za vraždu sedmdesáti sedmi lidí. Kniha popisuje detailní průběh dne, jež se stal osudným v norských dějinách. Stroze napsaný román ukrývá silnou a hlubokou událost, na kterou nikdo jen tak nezapomene. Spisovatelka podala taktéž vynikající výkon v psychologické studii útočníka a v líčení o celkových přípravách jeho hrůzného zločinu. Kniha Jeden z nás. Příběh o Norsku je zároveň dramatickým thrillerem vyprávějící skutečný příběh, ze kterého mrazí a jež ohromuje. 

Dvacátý druhý červenec, rok 2011. Šedesát devět zabitých na ostrově Utøya, dalších osm mrtvých ve vládní čtvrti Osla. Činy provedeny norským masovým vrahem Andersem Breivikem, jež nahánějí husí kůži, popsala spisovatelka Åsne Seierstad ve své knize Jeden z nás. Příběh o Norsku.


Sám název „jeden z nás“ odkazuje na zfanatizovaného pachatele, jenž nebyl žádný cizinec, imigrant či přistěhovalec, nicméně občan norského původu, příslušník a součást majority. „Zlo může zabít člověka, ale nikdy neporazí národ.“

Průměrně vysoký, průměrně úspěšný, průměrný agresor
Anders Behring Breivik měl nešťastné neradostné dětství. Jeho matka byla problémová, trpěla psychickými stavy a otec rodinu opustil, když byl Anders ještě dítě. Stal se obětním beránkem matčiných frustrací, sestra se musela starat o svou vlastní matku a o nevlastního bratra Anderse. Neměli lehké ani dospívání, vždy se museli postarat sami o sebe, matka je od sebe odstrkovala a nevyznávala lásku ani city.

Anders velice dbal na svůj zevnějšek, staral se o svůj vzhled na muže až nepřirozeně. Trávil hodně času před zrcadlem, používal různé krémy i pudr na tváře. Rozčiloval ho jeho velký nos, chtěl podstoupit plastiku. Tento komplex schovával za image drsňáka. Prošel si několik obdobími, od sprejerství až po vzhled bohatého businessmana.Trpěl narcistickými sklony a měl pomýlené grandiózní představy o světě.

Fanatik, který chce sebou stáhnout celý svět
Breivik se stavěl proti multikulturalismu, byl proti migraci a přistěhovalcům. Sepsal manifest, ve kterém „varoval“ před imigranty. Byl krajně pravicový, odsuzoval levicové politické strany a politiky. Nesnášel marxismus, dělnické hnutí a zejména chtěl ublížit norské političce Gro Harlem Brundtlandové zastupující sociálně demokratickou Stranu práce. Zavraždil celkem devětašedesát účastníků letního tábora pro mladé sociální demokraty z norské sociálně demokratické Strany prácea osm dospělých při bombovém útoku v centru Osla ve vládní čtvrti. Byl přesvědčen, že svými činy pomáhá Norsku i celé Evropě. Tvrdil, že při zabíjení jednal v sebeobraně, proti cizincům, jelikož se prý Norové stávali minoritou ve své vlastní zemi.

#pilealover

Po prvním týdnu školy a zjištění všech povinností, které mě čekají má nálada značně klesla. Rozhodli jsme se tedy s J., že si uděláme hezký den, zajdeme si do Bo Bistra a projdeme se podzimní Ostravou. Dali jsme si rajčatovou polévku (výborná), která měla příjemnou kyselo sladkou chuť a lepší jsem asi nejedla a vyzkoušeli jsme i jejich typický langošburger s piečoky (mňam). Co ale musím vychválit je chai latte, to je opravdové nebe na jazyku. Navíc v tak krásném hrnečkíčku jako od babičky. Celkový interiér bistra je minimalistický a krásně promyšlený. Černé, žluté a mentolové židle a doplňky spolu s uměním a botanickou zelení (monstery, zamiokulkasů či sukulentů) dodávají místu příjenou atmosféru a prostor, kde chcete trávit čas s přáteli, učit se tady, číst nebo si jen tak dát fenomenální chai latte.


Mé srdce plesá. V bistru na mě čekal navíc krásný dárek od milé Olívky v podobě nádherné piley neboli Chinese Money Plant. Doma jsem si ji ihned vystavila na stůl a konečně využila svůj žlutý květináč, pro který hledám již dlouho vhodnou rostlinku. Už se nemůžu dočkat na ty pileí miminka a později asi nejsíše na velkochov těchto malých krásek.


A zajímavou historii o této palačinkové rostlině si můžete přečíst na blogu Zahrada na niti.

úterý 24. září 2019

Božská Helena

Na české verzi Vogue mě baví hodně věcí. Líbí se mi titulky, které jsou laděny ve stylu uměleckých fotografií či děl. Mám ráda články od Emy Müllerové, které mě pobaví a člověk se v nich v některých pasážích najde, Eva Sýkorová Čomborová mi osvětluje a doplňuje módní znalosti a "must know" události, Martin Váša píše dobře. Ráda si prohlížím i atypické fotky a fashion story uvnitř čísla, s časopisem splupracuje mnoho zajímavých fotografů, jejichž práce jsou geniální.

Na první vydání se třásli všichni. V očekávání kdo bude na první titulce a o čem se v čísle dočteme jsme skoro nespali a vyčkávavě chodili obhlížet výlohy trafiky, zda už náhodou TO číslo nevyšlo. Byla tam Karolina Kurková jako Olga Havlová a číslo nejspíše splnilo naše požadavky.


Jen mi tam prostě něco ještě chybí, něco co nejspíše nedokážu popsat, ale od módní bible Vogue to očekávám a předpokládám, že to dostanu. S každým nově zakoupeným číslem to hledám, ale stále nenecházím. Nejsem tak náruživý čtenář, že vlastním všechny čísla, pár mi jich na poličce přeci jen chybí. A jsem tak povrchní, že o mé koupi rozhoduje vzhled obálky. Ale každý jsem v některých momentech života tak trošku sobci a nicotní.

Vídeň ve fotkách

Hundertwasserhaus
KUNST HAUS WIEN. Museum Hundertwasser
Pobřeží Dunaje
Vídeňské kolo
Prater
Prater
Donauturm
Egon Schiele
Gustav Klimt
Výhled na zahrady Belvederu
Claude Monet
Kostel sv. Karla Boromejského
Pavilon Secession (Joseph Maria Olbrich)
Belveder
 
Burgtheater 
Pravoslavný chrám sv. Mikuláše 
Arik-Brauer-Haus 
Zahrady Schöbrunnu
Palmenhaus
Leopoldovo muzeum
Gustav Klimt
Egon Schiele
Egon Schiele
MUMOK

Burggasse 24 (kavárna a vintage obchod)
Katedrála sv. Štěpána

Rostlinná džungle ve městě

Jedinečnost, láska, kreativita a umění. I těmito slovy bychom mohli popsat starost a péči o rostliny. Kniha Urban Jungle dodává inspiraci v...