Na české verzi Vogue mě baví hodně věcí. Líbí se mi titulky, které jsou laděny ve stylu uměleckých fotografií či děl. Mám ráda články od Emy Müllerové, které mě pobaví a člověk se v nich v některých pasážích najde, Eva Sýkorová Čomborová mi osvětluje a doplňuje módní znalosti a "must know" události, Martin Váša píše dobře. Ráda si prohlížím i atypické fotky a fashion story uvnitř čísla, s časopisem splupracuje mnoho zajímavých fotografů, jejichž práce jsou geniální.
Na první vydání se třásli všichni. V očekávání kdo bude na první titulce a o čem se v čísle dočteme jsme skoro nespali a vyčkávavě chodili obhlížet výlohy trafiky, zda už náhodou TO číslo nevyšlo. Byla tam Karolina Kurková jako Olga Havlová a číslo nejspíše splnilo naše požadavky.
Jen mi tam prostě něco ještě chybí, něco co nejspíše nedokážu popsat, ale od módní bible Vogue to očekávám a předpokládám, že to dostanu. S každým nově zakoupeným číslem to hledám, ale stále nenecházím. Nejsem tak náruživý čtenář, že vlastním všechny čísla, pár mi jich na poličce přeci jen chybí. A jsem tak povrchní, že o mé koupi rozhoduje vzhled obálky. Ale každý jsem v některých momentech života tak trošku sobci a nicotní.
Žádné komentáře:
Okomentovat